Hummus je bohatá, krémová pasta plná páté chuti, tzv. umami. Vyrábí se z cizrny, sezamové pasty tahini, dochucuje se česnekem, citronovou šťávou, olivovým olejem a kořením, ale dá se kombinovat i s dalšími ingrediencemi, lze tak vyrobit hummus různých příchutí – řepový, paprikový, křenový atp.
Jeho sametově hladká textura perfektně splyne s křupavou pitou a čerstvou zeleninou, je oblíbený také na jednohubkách. Dnes je hummus součástí snad každého supermarketu na západě a servíruje se také v restauracích. Ale odkud hummus vlastně pochází?
Čí je hummus? Náš!
Debata o původu hummusu je stará asi jako hummus sám. Řekové jej rádi prohlašují za svůj, Arabové nebo Izraelci jsou však ve svých tvrzeních stejně neoblomní
Pravdou je, že to neví jistě nikdo. Každopádně podle historických informací hummus pravděpodobně pochází ze starověkého Egypta. Podle několika pramenů se nejstarší zmínka o hummusu objevuje právě v Egyptě ve 13. století.
Jisté ale je, že cizrna – základní surovina hummusu – byla a je na Blízkém východě hojná a stále se běžně konzumuje. V arabštině dokonce slovo hummus znamená cizrnu.
Řekové a Egypťané byli po staletí obchodními partnery, čímž lze vysvětlit skutečnost, že mnohá jídla v řecké a arabské kuchyni jsou si podobná, ne-li totožná. Také v Izraeli je hummus běžnou součástí každodenní stravy. Vyrábí se ze surovin, které lze podle kašrutu (židovských dietních pravidel) kombinovat s masovými i mléčnými jídly. Pokrmy z cizrny byly odedávna součástí kuchyně Židů, kteří žili na Blízkém východě a v severní Africe.
Hummus je součástí nejen egyptské, řecké, izraelské kuchyně, ale také té turecké, libanonské, jordánské, palestinské a syrské. Mnoho zemí si tedy nárokuje pokrm jako svůj.
Jedno je jisté – bez ohledu na to, odkud pochází, je hummus v současné době součástí jídelníčku lidí napříč světadíly.
Suroviny
- 250 g cizrny
- 2 stroužky česneku
- 2 lžíce RAW tahini z loupaného bílého sezamu
- 2 lžíce citronové šťávy
- 1 lžička BIO mletého kmínu
- 1/2 lžička mleté červené papriky
- 1/2 lžička himálajské soli bílé
- 1/2 lžička BIO černého pepře
- 2 lžíce olivového oleje
Postup přípravy
Uvařte cizrnu dle návodu. Všechny suroviny kromě olivového oleje rozmixujte – ten přidejte až během mixování. Pokud vám přijde hummus příliš hustý, vmíchejte do něj ještě trošku vody.
A co na to ájurvéda?
Cizrna je těžká, výživná, nutričně hutná a zemitá – přesně tyto vlastnosti má Kapha. Protože je cizrna obtížněji stravitelná, může mít tendenci zvyšovat Vátu a u některých jedinců způsobit plynatost. Je tak třeba ji namáčet alespoň 8 hodin a následně ji dobře uvařit. Aby se vyrovnaly typické vlastnosti Kaphy a hummus se stal stravitelnějším, přidává se do něj lehké štiplavé koření, které podporuje trávení – kmín, citron a česnek. Sezamová semínka, z nichž se vyrábí pasta tahini, jsou pro Vátu naopak výborná díky hřejivému a zvlhčujícímu charakteru – perfektně se tedy hodí pro období větrného a studeného podzimu.
Tyto teplé a mastné vlastnosti hummusu mohou být však příliš dráždivé pro Pitty, zejména v letních měsících. Místo česneku a citronu tedy klidně přidejte trochu chladivého koriandru a limetky. Co však platí pro všechny dóši – pokrmy z cizrny konzumujte ideálně v první polovině dne, abyste měli dostatek času na její úplné strávení. I když cizrna nadýmá méně než ostatní luštěniny, může vás i tak v noci nepříjemně překvapit pocitem těžkého žaludku nebo nafouknutého břicha.
Také tak milujete hummus? Napište nám na Facebook, jestli už jste vyzkoušeli náš recept. Rádi vám také poradíme s výběrem ingrediencí na produkty@day-spa.cz.